Častým problémem hlavně u start-upů a firem, které zakládají absolventi vysokých škol je naprostá absence dovedností a schopností řídit.
Vysokoškolská firma
Pokud firmu založí 2 až 3 spolužáci- obvykle mají radost z honoráře za první větší zakázku v objemu desítek nebo stovek tisíc, ale když se firma rozjede- začnou větší či menší problémy právě mezi „spolumajiteli.“ Pokud nemají dopředu vykomunikováno – kdo udělá co a za kolik, zákonitě po pár měsících se začnou dohadovat.
Kdo vede, kdo řídí, kdo vyplácí?
Přece jen ve skupině je vždy jeden nejvíce talentovaný a schopný a ostatní se tzv.vezou a nebo dělají práce tzv. pomocné či dokončují zakázky. Nejvíce se dnes cení ten, kdo umí zakázku sehnat a sjednat dobrou cenu.
Protože bez takové osobnosti si mohou mladí mužové(většinou z oblasti IT) vesele programovat do aleluja aniž by někdo za jejich práci zaplatil.
Kdo je šéf?
Schopnost řídit a uřídit je možné se naučit, ale chce to velkou zpětnou vazbu, upřímnost sám k sobě a ochotu učit se. A právě tento nedostatek komunikace, řízení a vedení – byť jen malé skupiny spolupodnikajících je velkým zádrhelem ve vývoji firmy.
Pokud je ten hlavní – talentovaný podnikatel- úspěšný v získávání zakázek, časem musí také přibrat na práci lidi.
Zvýšení emoční inteligence
A protože obvykle právě u IT pracovníků bývá jejich emoční inteligence na úrovni velmi nízké- začíná mu rychlý vývoj firmy přerůstat přes hlavu. Noví zaměstnanci se ptají, chtějí peníze, smlouvy, benefity… a práci po úvodních měsících přestávají zvládat v termínu.
Musí pak ve firmě být někdo, kdo deadliny hlídá, se zaměstnanci komunikuje, vyslechne je, pochválí a případně nadstandartně odmění za skvěle odvedenou práci.
IT odborníci a komunikace ve firmě
Mladí IT odborníci však milují programování a řídit se jim až tak nechce. Často slyším:“ Mě to kontrolování nebaví, oni mě stejně neposlouchají a vlastně mě ti lidi vůbec nezajímají a pořád chtějí peníze a něco se ptají.“ Ano, firma se rozrostla a začíná mít jinou strukturu.
Tu je ale potřeba přesně pojmenovat – a to už je práce pro někoho, kdo rád řídí … Mladí IT pracovníci, zakladatelé firem se proto uchylují k direktivnímu způsobu zadávání úkolů a přestanou komunikovat.
Je dobré se na sebe v takovém případě podívat očima pozorovatele a vcítit se do zaměstnanců a zamyslet se nad tím, jak mě vnímají.Pokud dojdete ve svých pozorováních k tomu, že působíte povýšenecky, nepříjemně a jen rozkazujete, je čas změnit způsob řízení.
Úspěch ředitele, manažera či jakéhokoli vedoucího totiž záleží z 80% na jeho emoční inteligenci a jen z 20% na inteligenci. Dobrou zprávou je, že emoční inteligenci můžeme rozvíjet!
