Přicházejí ke mně dvojice mladých lidí, kteří spolu chodí nebo už bydlí několik měsíců, někdy několik let. A přesto se neznají. Jak to? Je komunikace ve vztahu tak náročná? Jsou některá témata stále tabu?
Známe se?
Ano, témata jako nakládání s penězi, kariéra, i cíle spolužití nejsou na pořadu dne. Proč? Proč v době sociálních sítí, kde doslova mnozí popisují své nejintimnější pocity, nálady, sdílejí fotografie je tak těžké vyjasnit si, jak společně žít? Často říkám a většina mých klientů se mnou souhlasí, že předmět život se nikde nevyučuje. Začínáme žít stylem pokus a omyl nebo přesně naopak než žili naši rodiče…
Vztahy nejsou složité, to jen lidi spolu málo mluví
A vlastně na začátku vztahu si nevyjasníme, co chceme, na čem nám záleží, jak jsme zvyklí hospodařit s penězi, jak trávit volný čas i kolik času chceme věnovat například vzdělávání.
Později pak může vzniknout problém třeba s rozhodnutím dodělat si školu – když chce žena, partner se nejdříve lekne, jaké pohodlí mu bude odepřeno…když chce muž- partnerka v tom vidí méně času stráveného společně.
Představy o životě
Oba si hájí své zájmy a ve chvíli, kdy jeden z partnerů nepovažuje vzdělání za důležité – začnou problémy, které mohou vést až k rozchodu. S prací na sobě souvisí i sny, cíle a vůbec představy o životě obou partnerů.
Práce, důležitá pro vztah?
Někomu stačí obyčejná práce sekretářky se solidním platem a stálou pracovní dobou, druhý chce využit svůj talent, silné stránky a specifické schopnosti pro práci na sobě – ať už jde o klasické studium na škole střední nebo vysoké, nebo o krátkodobý či dlouhodobý kurs nebo složitější firemní školení včetně získání titulu MBA.
A pak ve chvíli, kdy každý má tzv. ambice jiného rázu – vznikne nepřekonatelný problém. Protože i když se jedna podobná krize překoná, problém dříve či později vybublá znovu.
Zakopaný pes
Je fajn vědět, z jakého prostředí partneři pocházejí, o čem se mluvilo v původních rodinách u snídaně či u večeře, jak spolu rodiče vycházeli, co bylo příčinou rozepří… Protože v dětství a mladší dospělosti bývá zakopán pes.
Je potřeba jej pojmenovat , vykopat na světlo a případně jej poslat na dlouhou procházku…
Nebojme se proto komunikovat, vyjasňovat si situaci, pojmenovávat hodnoty, které sdílíme nebo naopak nesdílíme. Tak si ušetříme zklamání a zároveň poznáme sami sebe.
