Vypadá to jednoduše, ale umět prosadit a posléze získat kolegy či dokonce nadřízeného pro svůj názor, myšlenku nebo projekt není jednoduchá záležitost.
Určitě si každý, kdo začínal na jakékoli vedoucí funkci pamatuje, jakou trému jste měli poprvé, když jste prezentovali změny související s Vaším nástupem do funkce, nový způsob řízení oddělení, odboru nebo firmy. Nebo když jste jako zaměstnanec přišel s Vašimi zlepšováky v oblasti řízení nebo výroby. Knedlík v krku, zvýšený tep srdce, zpocené dlaně, klepající se hlas…
Trémou může trpět každý
Začátek řeči nebo proslovu totiž vyvolává těžkou zátěžovou situaci, kterou nemáme vždy pod kontrolou, jsou to reakce řízené vývojově staršími částmi mozku. Co prezentér vnímá? Napjaté očekávání, pohledy, které jsou na něj upřeny. Mozková kůra tyto signály přijímá a zpracovává, ale škála reakcí se po staletí nezměnila, tělo dostává signály k útěku a obraně.
Toto předání signálu se nazývá reakcí sympatiku, které vědomě nemůžeme bezprostředně ovlivnit. Vzniká tréma – zvýšená produkce adrenalinu, zvýšený krevní tlak a puls, zvýšené svalové napětí a frekvence dechu, zúžené zorné pole, tělo reaguje na nebezpečí – chce utéct, nebo se bránit. Tréma může vyřadit z provozu neocortex, který je zodpovědný za prezentační dovednosti.
Může být narušena schopnost logicky usuzovat a souvisle mluvit.
Jak to vše zvládnout?
Jak na zvládnutí této situace? Pokud vím, že jsem trémista – prevence účinnější než léčba. Nejpodstatnější je věnovat přípravě dostatečný čas , před akcí – udělat si dechové cvičení-10 krát rychlý nádech a dlouhý razantní výdech . Na nerušeném místě poslat trému PRYČ!
Jak? Existují speciální mentální vizualizační techniky, které je možné se naučit, a tak vystoupení před publikem skvěle zvládat. Chce to ale trénink a nadšení pro zvládnutí problému, který trápí většinu prezentérů, kteří s prezentováním začínají.
